Pejsek z útulku – naše zkušenosti a průvodce prvními dny v novém domově

Když jsme se před 4 lety rozhodli, že je ten pravý čas pořídit si pejska, vůbec jsme s manželem neuvažovali nad tím, že bychom si pořídili štěňátko od chovatelů. S manželem pejsky milujeme a oba jsme si byli na 100 % jistí, že chceme dát milující domov pejskovi z útulku. Bydleli jsme v menším bytě ve městě, takže jsme se rozhodli pro malé plemeno. I z toho důvodu, že jsem pejska chtěla brát s sebou do práce a tam by velký hafan nebyl moc vítaný.

Procházela jsem na internetu útulky v České republice, ale později jsem svoje hledání rozšířila i na Slovensko. Někde jsem se totiž dočetla, že na Slovensku je situace s pejsky výrazně horší a v útulcích jich je opravdu velká spousta. Je to způsobeno hlavně tím, že tam jsou pejsci v tzv. osadách, kde je s nimi zacházeno opravdu špatně a skvělí lidé z různých organizací je tam jezdí zachraňovat.

Netrvalo ani moc dlouho a na webu www.majmesrdce.sk na nás vykoukla maličká fenka jezevčíka, Sindynka. Ačkoliv manžel zprvu jezevčíka, kvůli jeho povaze, moc nechtěl, tak Sindynce zkrátka neodolal. Byla tak malinká a hubeňoučká s krásnými kukadly, že jsme neváhali ani minutu a hned jsme smolili e-mail, jestli bychom byli tou správnou rodinou. Ozvali se nám v podstatě obratem, že je Sindynka zatím „volná“ a že se jim líbíme a mohli bychom přijet Sindynku navštívit v jejím dočasném domově a pokud by vše dopadlo dobře, tak by s námi mohla rovnou odjet. Doma jsme tedy všechno připravili na případný příjezd té maličké holčičky a vydali se do Bílkových Humenců na Slovensku, k Magdě a Miškovi, kteří se o Sindynku dočasně starali a zároveň vlastní psí hotel. Přiznám se, že jsem při cestě tam měla sevřený žaludek. Pořád jsem přemítala o tom, jestli jsme se rozhodli správně, jestli to zvládnem, jaká Sindynka bude apod. Ale jakmile jsme tam přijeli a uviděli tu maličkatou prďolku mezi všemi těmi pejsky, tak jsem věděla, že všechno zvládneme a bude s námi už napořád. Sindynka za námi hned přiběhla, mazlila se s námi, vrtěla ocáskem a ládovala se piškůtky, které jsme přivezli. :-) Od první chvíle byla zkrátka naše. Takže vyrazili jsme společně domů. ❤️

O 4 roky později jsme se rozhodli, že Sindynce pořídíme ještě sestřičku. Sindynka všechny pejsky miluje, s každým si hraje a připadalo nám, že by uvítala psí společnost. Máju jsem hledala o trošku déle. Měli jsme požadavek, aby byla zase malinká jako Sindynka (protože se větších pejsků trochu bojí, když jsou moc hrrr) a aby byla ještě ve štěněcím věku, aby si jí Sindynka mohla „vychovat“. Štěstí se na nás usmálo a na Facebooku jsem našla příspěvek od OZ Archa Janka a Saška, kde nabízeli maličkou fenku křížence jezevčíka zachráněnou z nevhodných podmínek (z osady). Sepsala jsem celý náš příběh a holky z OZ se mi ozvaly téměř okamžitě s tím, že se jim moc líbíme a Májinka (u nich Lili) by se mohla stát další členkou naší domácnosti. Májinku jsme navštívit nejeli, ale natočila jsem holkám video, kde bydlíme, aby měly jistotu, že bude v dobrých rukách. Také jsme si několikrát volali a všechno důkladně probrali. Pro Májinku jsme si jeli na slovenské hranice, kam nám jí přivezl pan řidič, který holkách vypomáhá. Vzali jsme s sebou raději i Sindynku, aby se holky seznámily v neutrálním prostředí. Došli jsme všichni společně na procházku a jelo se domů. ❤️ Holky byly skoro od první chvíle nerozlučná dvojka a je super je pozorovat, jak si spolu hrají a mají se rády.

Pejsci (nejen) z útulku jsou lásky a není nic lepšího, než je vidět, jak jsou šťastní. Ale přiznám se, že první dny u obou holek nebyla taková procházka růžovou zahradou, jak by se mohlo zdát. Je pár věcí, které kdybychom věděli, tak by to bylo určitě snazší. :-)

Připravili jsme tedy takového menšího průvodce prvními dny s novým pejskem, který by někomu mohl pomoci toto období lépe překonat.

DEN PRVNÍ

Přivézt si domů adoptovaného pejska je úžasný a nepopsatelný zážitek. Začínáte novou životní etapu s pejskem, který už bude napořád členem vaší rodiny. ❤️ A ačkoliv jste z toho nadšení a plní dojmů, je důležité myslet na to, že pro pejska to může být několik dnů i týdnů trochu matoucí. Přivezli jste ho do naprosto cizího prostředí, i vy jste pro něj cizí a těžko říct, co si předtím musel vytrpět. Může být tedy zmatený, vystresovaný a netuší, že už je opravdu DOMA.

Seznámení

Než pejska vůbec přivedete, všechno pro něj připravte. Aby už od začátku věděl, že to je jeho pelíšek, jeho mistička, jeho hračky apod.

Ještě předtím, než pejska přivedete domů, vezměte ho ven. Na delší procházku a když udělá potřebu, pochvalte a odměňte ho za to.

První den, kdy váš pejsek poznává nový domov, byste ho měli nechat v klidu, aby se mohl zadaptovat, všechno si očuchat, prohlédnout apod. I když se určitě chcete pochlubit novým přírůstkem, odložte návštěvy přátel a příbuzných na později, až si bude pejsek jistý, že mu nic nehrozí.

Důležité je, aby měl pejsek připravený svůj pelíšek/místečko, kam si může zalézt a uklidnit se. Můžete mu tam hodit pár dobrůtek, aby pochopil, že je to jeho místečko a jakmile si tam lehne, pochvalte ho.

Buďte pejskovi na blízku. Nechte ho, aby k vám přišel sám, pohlaďte ho nebo mu zase dejte dobrůtku. Pokud máte děti, vysvětlete jim, aby daly pejskovi prostor se rozkoukat. Určitě není dobré, aby se na něj hned věšely, objímaly ho, pusinkovaly a dávaly obličej blízko k jeho obličeji.

Pozorujte pejska a zkuste se naučit číst řeč jeho těla. Pomůže vám to mnohem lépe se se psem sblížit a porozumět mu.

Venčení

Pejska nenechávejte volně pobíhat po domě nebo bytě. Hrozí, že by mohl dělat loužičky a hromádky, kde se mu zlíbí. Nehledě na to, že by se mu mohla zalíbit nějaká vaše věc, která není určená pro kousání. Doporučujeme chodit ven častěji a pokaždé, když udělá potřebu, tak ho pořádně chvalte a odměňujte. Věřte, že většina pejsků tohle pochopí velice rychle a předejdete tak nehodám doma. Ale pokud se i tak nějaká nehoda stane, tak pejska netrestejte. Prostě to ukliďte a příště se snažte, abyste s pejskem stihli dojít ven.

Krmení

Co se jídla týče, je nejlepší dát pejskovi to, co dostával v dočasce nebo útulku. Alespoň ty první dny, aby to pro něj nebyl úplný šok. Postupně mu pak začněte dávat to, co vy uznáte za vhodné. Je také úplně normální, když pejsek první dny nechce jíst. Je to způsobené prožitým stresem, ale věřte, že se vše v dobré obrátí. :-) Vždy se ujistěte, že má přístup k čerstvé vodě a pije, abyste předešli dehydrataci.

Co je méně oblíbené, ale hodně důležité je sledování bobků. Pár týdnů sledujte, jestli nemá v bobcích nějaké červy nebo parazity. I když je obvykle pejsek prohlédnut veterinářem ještě v dočasné péči nebo útulku a má vystavený zdravotní průkaz, můžou se tyhle problémy projevit.

Návštěva veterináře

A i když je vše v pořádku, doporučujeme navštívit v blízké době vašeho veterináře. My jsme obě holky vzali k paní doktorce, aby se na ně podívala a potvrdila, že je všechno v pořádku. Máme zkušenost, že v útulcích odhadli špatně věk a zatímco Sindynka byla mladší než jsme mysleli (místo 8 měsíců jí bylo max. 6 měsíců, Mája zase už byla skoro dospělá, ačkoliv nám říkali, že jí jsou 3 měsíce :-))

Zjistěte si od útulku, zda už má pejsek kompletní očkování nebo je potřeba ještě přeočkování, jestli je odčervený, čipovaný a zda je či není kastrovaný. Myslím, že dnes je podmínkou každé organizace či útulku, aby byl pejsek při dosažení dospělosti kastrován. Můžete se tedy rovnou s veterinářem případně domluvit na termínu kastrace.

Pokud jste si pejska přivezli např. ze Slovenska, je potřeba čip zaregistrovat v národním registru pro ČR. Číslo čipu obvykle dávají do adopční smlouvy nebo ho najdete v mezinárodním pasu zvířete, který je v dnešní době už nedílnou součástí adopce.

Spaní

První noci budou těžké jak pro něj, tak i pro vás. Nejlepší je, aby pejsek spal ve svém pelíšku, kde se cítí v bezpečí. První noci to pravděpodobně sám nedá, takže je nejlepší přesunout pelíšek do ložnice, aby věděl, že jste na blízku. Rádi bychom vám poradili, jak odnaučit nebo vůbec nenaučit spát pejska v posteli, ale to nedokážeme. Naše obě holky jsou postelové královny a my jsme rádi, že jsou s námi. :-) Ale na internetu je to hodně diskutované téma, takže určitě nějaké rady a tipy najdete. :-)

DEN DRUHÝ

Druhý den bude váš pejsek pravděpodobně zvídavější. Ale každý pes je jiný, takže se neděste, když bude pejsek schovaný v pelíšku nebo pod stolem. Je to naprosto normální a je to součást adaptace v novém prostředí.

Někteří pejsci naopak vyžadují hodně pozornosti, ale v tomhle ohledu buďte opatrní. Těžko se to pak odnaučuje.

Buďte také připraveni na problémy, které můžou nastat – loužičky, hromádky, něco rozkousaného a kdoví co ještě. Doporučujeme pořádně nastudovat informace o tom, jak snadno a rychle vycvičit pejska, aby doma nedělal loužičky. Je toho plný internet, nebojte. :-) Zachovejte ale vždy chladnou hlavu, pejska hlavně nikdy netrestejte fyzicky. Tím ničemu nepomůžete.

Nezapomeňte, že váš nový parťák možná nikdy neviděl nebo nezažil věci, které vy považujete za samozřejmé. Schody, televize, děti, kola atd. mohou být pro pejska cizí. Naše Sindynka se bála i lupínku na chodníku, na všechno a všechny štěkala. Mája je zase neohrožená a nebojí se ničeho. Každý pejsek je zkrátka jiný. Buďte vždy trpěliví a pozitivní. Nevyhýbejte se věcem, které v něm vyvolávají strach, ale pomalu mu ukazujte a uklidňujte ho, že se nemá čeho bát.

DALŠÍ DNY

V průběhu prvního týdne pomalu přidávejte další aktivity. Stačí, když budete denně chodit na procházky a poznávat okolí. Každý pes bude jiný a každý bude potřebovat svůj vlastní čas, aby si zvykl na nový domov. Naučte se proto číst řeč těla svého psa a postupujte pomalu.

Pokud jste si mysleli, že je váš pejsek už vycvičený na venčení venku, ale doma se mu stávají nehody, nebuďte příliš znepokojeni... je to celkem normální. Prostě se vraťte k základům výcviku venčení venku. Pokud značkuje v domě, držte psa na vodítku nebo v kleci, dokud mu nebudete moci důvěřovat. To může trvat dny, týdny nebo měsíce.

Vytvořte si rutinu – krmte pejska dvakrát denně, každý den ho venčete, cvičte ho atd.

Nebuďte příliš benevolentní jen proto, že vám je ho líto. Velmi těžko se pak tyto návyky odnaučují. Pejsci potřebují pravidla, kterými se budou v budoucnu vždy řídit. Pokud nechcete, aby váš pejsek chodil na gauč nebo do postele, zkrátka mu to nedovolte. Nebo žebrání jídla u stolu. Pokud mu jednou dáte, budete ho jen těžko odnaučovat, že příště už nic nedostane. Chce to pevnou vůli a někdy hodně přemáhání, ale v budoucnu to opravdu oceníte.

Každý pejsek z útulku má nějakou svoji minulost, někdy jsou ty případy velmi smutné, někdy jen prostě pejsek přijde o své milující majitele a hledá nový domov. Ať už je tak či tak, nelitujte ho. Váš pes potřebuje silného vůdce, kterému může důvěřovat a o kterého se může opřít, když je potřeba. Ne plačku, která se rozbrečí pokaždé, když se na něj podívá (to je nadsázka samozřejmě). :-)

Myslím, že každý pejsek by měl od začátku absolvovat nějaký výcvik. Samozřejmě každý pes je jiný a někteří pejsci už umí základní povely, když si je přivezete. Ale výcvik posílí i pouto mezi vámi a pejskem. Můžete chodit na cvičák, kde se bude pejsek mimo jiné i socializovat anebo můžete využít některý z online kurzů, kterých je na trhu hned několik a jsou opravdu kvalitní a prospěšné.

My jsme se Sindynkou absolvovali klasický cvičák a s Májou online psí školu. Ale o tom se více rozepíšu v dalším článku. ;-)

Přeji vám a vašemu pejskovi vše nejlepší do společného života. A díky za to, že jste se rozhodli pejska adoptovat a dáte mu milující domov. Věřte, že vám to vrátí milionkrát!

❤️