Výcvik psa – tipy, rady a naše zkušenosti

Naše zkušenost

Když jsem byla dítě, měli jsme doma kokršpaněla Dastyho. Byl to miláček rodiny, nejkrásnější pes na světě, Dastík, Šmudlík, Brouček, Koblížek…..  Prostě se kolem něj točil celý náš vesmír....  Ale byl to taky darebák na entou. Přelézal ploty, utíkal, chůze na vodítku byla pro všechny utrpením, žebrání u stolu byl každodenní standard. A že nám to jídlo ve vyšším věku pěkně „provoněl“ svým dechem. Jako dítě jsem nad tím tolik nepřemýšlela, netušila jsem, že existují cvičáky a moji rodiče pravděpodobně také ne. Pejsků, jako byl Dastík, byla na vesnici převaha. Takže to ani nikomu nepřišlo divné....

Když jsme se ale o mnoho let později s manželem rozhodli, že si pořídíme vlastního pejska, oba jsme věděli, že výchovu nesmíme podcenit. Chtěli jsme parťáka, který bude chodit na volno, bude poslouchat a nebude u každého jídla somrovat.

Jezevčici Sindynku jsme si z útulku přivezli začátkem února, byla fakt zima, ona byla hrozně maličká, roztomilá, prostě zlatíčko. Spoustu věcí uměla už z dočasné péče, jako sedni, lehni, měla hygienické návyky. Ale my jsme v našem odhodlání absolvovat výcvik nepolevili a přihlásili jsme se na cvičák v nedalekém městě. Samozřejmě jsme nešli hned druhý den, co jsme si Sindynku přivezli. Nechali jsme si pár týdnů na aklimatizaci, seznámení a získání důvěry mezi námi.

Po pár týdnech jsme tedy vyrazili všichni, plní očekávání, společně na cvičák. Realita přišla hned, jak jsme vešli za vrátka cvičáku. Na Sindynku tam čekalo dalších 10 psích parťáků, kteří se chtěli hrozně kámošit a hrát si. Jenže ti kámoši byli všichni minimálně 10x větší než ona a jak se k ní seběhli, tak začala kňučet a krčit se v rohu se staženým ocáskem. Já měla samozřejmě oči navrch hlavy, protože jsem si myslela, že si jí tam dají k obědu. Pan cvičitel vyhodnotil, že bude nejlepší, když výcvik povede manžel, protože já jsem moc úzkostná. :-)

Jak jsem již zmínila, byla fakt zima. A cvičák měl pevně stanovený den a čas, kdy bude. V neděli ráno. Takže, když jsme se jednou probudili a bylo -15 °C, běžela jsem koupit zimní bundu pro malou a vyrazili jsme…. No nakonec jsme prošli základním výcvikem, který byl asi 6 lekcí a zbytek už jsme nedochodili. Po základním výcviku, kde nás bylo jen 10, nastalo pokračování výcviku, kde už nás bylo asi 30. Ale bohužel ne 30 malých pejsků, ale samozřejmě 30 vlčáků, labradorů, apod a naše Sindynka... Stále vystrašená, když se k ní všichni ti divoši přihnali.

Trénovali a socializovali jí tedy potom už sami. Nebylo to s ní jednoduché, je to jezevčík tělem i duší. Paličatá jak mezek. Ale postupným trénováním se z ní stala skvělá parťačka, která si běhá na volno, na přivolání přijde a když uzná za vhodné, tak udělá i nějaký ten povel. S pejsky je velká kamarádka, ale když jde o velká plemena, tak upřednostňuje jednotlivce. :-)

A protože to je šikulka a chytrá hlavička, vymýšleli jsme jí pořád nějaké aktivity, až jsme narazili na čmuchací kobereček a tak to všechno začalo – celý příběh si můžete přečíst ZDE. :-)

S Májou to bylo trochu jiné. Když jsme si jí přivezli, byla „pole neorané“. Malý uzlík z romské osady, kde jí nikdo nic neučil a nepotkalo ji tam nic pěkného. Od začátku byla zlatá, vnímavá, chápavá. Ale chtěli jsme i s Májou projít výcvikem, aby se z nás všech stala skvělá parta. Zároveň jsme věděli, že na cvičák už ne-e. Takže jsem hledala alternativy a narazila jsem na online psí školy. Na trhu je jich hned několik, ale nás nejvíce oslovila online psí škola www.pejskarina.cz, kterou vede Romana Kuchařová. A byla to trefa do černého. Romča má celý koncept skvěle připravený, krok po kroku vás provede výcvikem, je vždy „na drátě“, když si s něčím nevíte rady nebo chcete jen zkonzultovat, jestli to děláte dobře. Za nás bylo velkou výhodou, že jsme mohli cvičit, kdy nám to časově vyhovovalo a zároveň i Mája byla koncentrovaná. Májinka se všechno učila rychle, nás to bavilo a po 5 společných měsících chodí obě holky na volno, na přivolání přiběhnou, ovládají povely a jsou z nich nerozlučné parťačky. Bylo to zkrátka přínosné pro nás všechny a rozhodně tuto formu výcviku DOPORUČUJEME.

Tím ale nechci cvičáky nějak hanit, máme spoustu známých a kamarádů, kteří také prošli výcvikem na cvičáku a byli maximálně spokojení. To, že to nesedlo nám neznamená, že to nesedne nikomu. Naopak, velkou výhodou proti domácímu cvičení je, že se pejsek socializuje a vy máte cvičitele po ruce, aby vás hlídal a rovnou říkal, jestli to děláte dobře. U cvičení online je potřeba všechny cviky natočit a sdílet s cvičitelem na dálku, který vám dá zpětnou vazbu.

Zkrátka obojí má své plusy i mínusy a je jen na vás, čemu dáte přednost. :-)

Výcvik psa – pár tipů!  

Připravte si velkou dávku trpělivosti, kila pamlsků a spoustu lásky. Vyplatí se to. :-)  Jak jsem psala už výše, pro výcvik pejska můžete využít cvičák, online psí školu, soukromého cvičitele nebo se do toho pustíte sami… To necháme na vás. Ale se základními povely můžete začít rovnou – sedni, lehni, zůstaň, místo, hygienické návyky. Je opravdu nejlepší začít hned, špatné návyky se jen těžko odnaučují.

Nikdy ale nezapomínejte na Ámosovu školu hrou. Platí i pro pejsky. Výcvik musí být pro pejska hlavně zábava. A pro vás taky. Nikdy pejska nebijte, netrestejte, když něco neudělá, neřvěte na něj. Vytočíte akorát sami sebe a pejsek se to stejně nenaučí. Také pejska nedrilujte hodinu v kuse. Stačí pár minut.

Buďte opravdu trpěliví. Začátky nejsou snadné, vím, o čem mluvím. Pokud nejste v náladě, jste podráždění, tak výcvik raději odložte. Pejsek ve vás potřebuje mít oporu, parťáka, vůdce. Myslete na to, že výcvikem utužujete vztah mezi vámi. Díky výcviku se pro vašeho pejska stanete středobodem jeho vesmíru.

Existuje pár skvělých pomůcek, díky kterým je výcvik snazší:

Stopovací vodítko alias „stopovačka“ – několik metrů dlouhá šňůra, díky které bude mít váš pejsek volnost a vy ho budete mít pod kontrolou. Je to skvělá pomůcka při nácviku přivolání. Existují různé délky i šířky, záleží na velikosti pejska.

Klikr – velmi často používaná pomůcka při výcviku pejska. Klikr vydává zvuk, kliknutí, které použijete vždy, když pejsek udělá něco dobře. Klikr pomůže pejskovi lépe a rychleji pochopit, co po něm chceme.

Pamlskovník – už žádné rozdrobené pamlsky po kapsách. Do pamlskovníku schováte oblíbené pochoutky a budete je mít vždy po ruce. Pamlskovníky jdou připnout k pásku, na kapsu, kamkoliv…

Výcvik je také ideální doplnit různými hrami. Skvělým pomocníkem jsou například čmuchací koberečky, hlavolamy, interaktivní hračky a jiné. Co je čmuchací kobereček a proč ho pořídit se dočtete ZDE.

Nebudu se tu pouštět do rad na konkrétní cvičení, to přenechám odborníkům, kteří vědí, co dělají. Doporučuji se mrknout na stránky www.pejskarina.cz, kde najdete blog plný tipů a rad, jak si poradit s konkrétní problematikou. Všechno je moc pěkně a srozumitelně popsané. A nebo se můžete rovnou přihlásit do kurzu a začít ještě dnes. :-)

Budu vám i vašemu psímu parťákovi držet palce, ať jde výcvik jak po másle. Věřte, že vám vaši trpělivost a čas oplatí svou oddaností a bezmeznou láskou.

 ❤